Stavba krbu: 3. díl – Výběr krbové vložky – základní vlastnosti vložek [CZ]

V minulém dílu jsme si vysvětlili, jak zvolit vhodný výkon krbu, což se pak v případě teplovzdušného krbu zároveň rovná potřebnému jmenovitému výkonu jeho krbové vložky. Výkon vložky už tedy určit umíme a nyní si popíšeme a objasníme některé základní vlastnosti moderních vložek, podle kterých můžeme dále vybírat.

Obsah dílu:

• Podle čeho vložku vybírat?
  
  • Vložky teplovzdušné a s teplovodním výměníkem
  • Těleso vložky – dříve litinové, dnes ocelové s výstelkou
  • Prosklení – rovné, rohové, průhledové
  • Dvojitá, trojitá skla – vylepšení za příplatek
  • Účinnost spalování – závisí také na tom, jak topíme
  • Možnost napojení na přívod vzduchu pro spalování z exteriéru – dnes standard
  • Krycí rámek či rámeček – k čemu je?
  • Bezroštové ohniště – potřebujeme rošt?
  • Otevírání dvířek – výsuv je dražší, ale komfortnější
  • Hloubka ohniště – klasická a zmenšená
  • Zadní přikládání – čistě a bez zápachu
  • Přídavné akumulační sady – určitě je zvažte!
• Co bude příště?

Podle čeho vložku vybírat?

Podívejme se podrobně na základní vlastnosti a možnosti dnešních krbových vložek.

1. Vložky teplovzdušné a s teplovodním výměníkem

Krbové vložky s teplovodním výměníkem jsou v podstatě teplovzdušné vložky, do kterých byl navíc vestavěn teplovodní výměník. Proto vše, co si budeme o vložkách dále povídat, platí jak pro teplovzdušné vložky, tak pro vložky s výměníkem.

Zásadní rozdíl je v tom, že zatímco u teplovzdušných vložek se většina tepelné energie předává okolnímu vzduchu (a případně rozvádí pomocí teplovzdušného rozvodu po domě), tak vložky s teplovodním výměníkem umožňují předat teplo pomocí svého výměníku do teplovodní otopné soustavy domu. To je určitě mnohem sofistikovanější řešení než rozvod tepla vzduchem. Vložku s výměníkem si proto pořizují většinou ti, kdo kladou větší důraz na funkci krbu coby topidla a zároveň chtějí rozvádět teplo krbu efektivně do celého domu.

Pořizovací ceny krbových vložek s výměníkem jsou pochopitelně vyšší a musíme počítat i s určitými náklady na připojení krbu do otopné soustavy. Musíme také přivést ke krbu přívod vody a napojení na odpad. Součástí teplovodního výměníku je totiž takzvaná ochlazovací smyčka (spirála), která má za úkol ochladit vodu ve výměníku při hrozícím přetopení (ohřev vody nad 95 °C). V takovém případě vpustí teplotní ventil do smyčky studenou vodu, ta proudí smyčkou, ochlazuje vodu ve výměníku a nakonec odtéká do odpadu.

Obr. 1: Krbová vložka s teplovodním výměníkem – příruby pro napojení do otopné soustavy a ochlazovací smyčky

Také je třeba pamatovat na pravidelné čištění teplosměnných ploch teplovodního výměníku.

Krbové vložky s teplovodním výměníkem mívají vyšší účinnost spalování než srovnatelné vložky bez výměníku.

2. Těleso vložky – dříve litinové, dnes ocelové s výstelkou

Ještě nedávno, zhruba před deseti lety, převažovaly krbové vložky litinové s litinovým ohništěm. Postupně je však výrobci začali nahrazovat ocelovými – svařenými z plechu z vhodné oceli – a stěny a dno ohniště opatřili šamotovou výstelkou. Ta má za úkol udržovat v ohništi vyšší teplotu spalování a tím zvýšit účinnost spalování. Díky výstelce je proces hoření celkově dokonalejší, dřevo dohořívá do jemného popelu.

V dnešní době už jsou v nabídce předních výrobců krbových vložek pro teplovzdušné krby prakticky jen ocelové vložky s ohništěm s výstelkou.

Obr. 2: Ohniště krbové vložky se stěnami a dnem opatřenými šamotovou výstelkou

Výstelku je možné v případě opotřebení nebo mechanického poškození snadno vyměnit. Náhradní díly nejsou drahé a výměnu zvládne každý.

3. Prosklení – rovné, rohové, průhledové

V základním provedení mají krbové vložky jedna přední dvířka s jedním rovným sklem. K tomu existují vložky s rohovým prosklením (přední sklo + levé nebo pravé), které je většinou tvořeno jedním kusem lomeného skla (najdete ale i levnější řešení pomocí dvou skel, která na sebe v rohu vzájemně dosedají). Modifikací rohového prosklení je i prosklení typu "C" nebo "U", tedy přední sklo + obě boční skla. Poslední variantou jsou takzvané průhledové vložky (někdy označované jako "tunel") – s prosklením přední a zadní stěny topeniště – pro instalaci do krbu ve zdi mezi dvěmi místnostmi.

Obr. 3: Různé typy prosklení krbových vložek – rovné, rohové, průhledové, "U" a "C"

Přestože krbové vložky rohové, průhledové nebo typu "C" a "U" působí velice efektně, mají oproti vložkám s jedním prosklením určité nevýhody. Hlavním problémem je právě zvětšení podílu prosklených stěn ohniště na úkor těch s výstelkou. Pro proces spalování jsou prosklené stěny "studené", a klesá tak teplota v ohništi. U krbových vložek průhledových nebo typu "C" a "U" je tento problém opravdu velký. Tyto vložky je potřeba provozovat na výkon co nejblíže úrovni jejich jmenovitého výkonu, aby se udržovala vysoká teplota v ohništi. Při nízkých výkonech se okamžitě začne výrazně špinit sklo a celý efekt s velkým prosklením je pryč. Proto pokud už teď víte, že budete muset – vzhledem k nízké tepelné ztrátě Vašeho domu – často snižovat výkon vložky ke spodní hranici jejího regulačního rozsahu, raději byste si měli výběr takové vložky dobře rozmyslet.

Další nevýhodou je větší podíl výkonu předávaného sáláním skla do místnosti s krbem. U vložek s prosklením "C" a "U" to může být až 70% z celkového výkonu vložky. Pak tedy máme situaci, kdy zároveň musíme topit na vyšší výkon (aby se nešpinilo sklo atd.) a zároveň jde většina tohoto výkonu přes sklo do místnosti s krbem (pro případný odvod tepla rozvodem vzduchu někam pryč zbývá uvnitř krbové komory jen menší část celkového výkonu).

4. Dvojitá, trojitá skla – vylepšení za příplatek

Podobně, jak to známe u oken, začali i výrobci krbových vložek nabízet za příplatek prosklení dvířek s použitím dvojskla nebo trojskla. K čemu je to vlastně dobré?

Obr. 4: Prosklení dvířek s dvojitým sklem – řez (foto: Bef Home s.r.o.)

Jedním z důvodů je snaha o zmenšení podílu výkonu, který přechází do místnosti s krbem přes sklo vložky. Jak jsme si dříve uvedli, přes sklo odchází – i v případě jen jednoho předního skla – minimálně 30% výkonu krbové vložky. Prosklení dvojitým nebo trojitým sklem tento podíl o něco snižuje.

Podstatnějším přínosem dvojskla je ale něco jiného. Jak jsme si řekli, prosklené stěny jsou pro ohniště "studené". Kvůli nim klesá teplota v ohništi, což pro proces spalování není dobré. Pokud použijeme dvojsklo nebo dokonce trojsklo, je efekt podobný jako u zmíněných oken. Taková prosklená stěna je více izolovaná od pokojové teploty v místnosti, a je tedy pro hořící oheň "teplejší".

Dvojsklo a trojsklo najdeme většinou u krbových vložek vyšší kategorie (např. Romotop řady Dynamic), případně si je lze k některým vložkám přiobjednat za příplatek. Krbová vložka s dvojsklem určitě stojí za úvahu, jde o přínosné vylepšení, určitě to není jen drahá zbytečnost.

Jen na závěr, úkolem dvojskla v žádném případě není ochrana před popálením při kontaktu se sklem, jak se lidé často mylně domnívají. I dvojsklo je téměř stejně horké jako jednosklo!

5. Účinnost spalování – závisí také na tom, jak topíme

Účinnost spalování krbové vložky je důležitý parametr, který nám říká, jak velký podíl z celkového množství tepelné energie uvolněné při spalování dřeva dovede odevzdat jako využitelnou energii.

U současných moderních krbových vložek se setkáváme s uváděnými hodnotami účinnosti přes 80%. Tyto hodnoty platí pro ideální podmínky, při kterých jsou vložky ve zkušebnách certifikovány – tedy pro provoz na jmenovitý výkon, buková polena 15 až 20% vlhkosti, přesně nastavený tah komínu (obvykle 12 Pa) atd. V praxi doma tak ideálních podmínek za všech okolností nedosáhneme. Proto musíme počítat spíše s nižší účinností (každopádně i tak je dobré snažit se topit na jmenovitý výkon, používat jen tvrdé suché dřevo, alespoň dva roky vyschlé, a případně nainstalovat regulátor tahu komínu pro dosažení tahu předepsaného výrobcem vložky).

6. Možnost napojení na přívod vzduchu pro spalování z exteriéru – dnes standard

Dnes už jde o naprosto samozřejmou součást každé moderní krbové vložky. Problematice přívodu vzduchu pro spalování z exteriéru se budeme věnovat v jednom z příštích dílů tohoto seriálu. Proto si teď řekneme jen to, že toto napojení na přívod vzduchu je na tělese vložky realizováno přírubou, obvykle o průměru 120 až 150 mm.

Obr. 5: Příruba na krbové vložce pro napojení na přívod vzduchu pro spalování z exteriéru

7. Krycí rámek či rámeček – k čemu je?

Jak si ukážeme později (až se budeme věnovat stavbě krbové komory), stěny komory a přední rám krbové vložky na sebe nikdy nesmí dosedat, nesmí se vzájemně dotýkat. Ocelová krbová vložka po zahřátí různě dilatuje (rozpíná se), a tak by mohlo dojít – při vzájemném pohybu mezi vložkou a obestavbou – ke vzniku trhlin ve stěnách obestavby. Proto musíme mezi rámem krbové vložky a přiléhající obestavbou ponechat dilatační mezeru cca 5 až 10 mm.

Obr. 6: Dilatační mezera mezi rámem krbové vložky a stěnou obestavby krbu

Tím nám ale vznikne problém z hlediska dizajnu, mezeru je třeba zakrýt. Proto výrobci přišli s řešením v podobě tzv. "krycího rámku" nebo "rámečku", který se nasazuje na přední rám vložky, a překrývá tak vzniklou mezeru a zároveň působí i esteticky.

Obr. 7: Dilatační mezera před a po instalaci krycího rámku

Opět jde už o standardní součást moderních krbových vložek. Rámek je ale často nabízen jako příslušenství k dokoupení, neboť ne u každého krbu ho lze použít (např. u krbu s kamennými obklady), a zbytečně by tak navyšoval pořizovací cenu samotné vložky. U některých vložek výrobci dokonce nabízejí více dizajnových variant rámku.

8. Bezroštové ohniště – potřebujeme rošt?

Ve snaze opatřit co největší plochu ohniště krbové vložky výstelkou výrobci samozřejmě nezapomněli ani na dno ohniště. Klasické provedení ohniště mělo vždy vespod rošt, pod kterým byl popelník pro vynášení popelu. Přes rošt se také často přiváděl tzv. "primární vzduch" důležitý při rozhořování ohně.

Avšak i tady došlo k vývoji, a tak i dno ohniště je dnes z velké části opatřeno šamotovou výstelkou a rozměry litinového roštu uprostřed jsou minimální nebo je rošt vynechán úplně (bezroštové ohniště).

Obr. 8: Ohniště s roštem a bez roštu

V případě vložky s bezroštovým spalováním (bez roštu) se potřebný primární vzduch obvykle přivádí ze speciálních otvorů v dolní hraně ohniště. A tak jediným důvodem pro použití roštu zůstává možnost používat vyjímatelný popelník pro vynášení popelu. Ale i odstraňování popelu můžeme mnohem lépe a čistěji řešit díky vysavači popelu, a proto lze provedení bez roštu – pro jeho pozitivní vliv na kvalitu spalování – jen doporučit.

9. Otevírání dvířek – výsuv je dražší, ale komfortnější

Jistě všichni víme, že kromě vložek s běžným bočním otevíráním dvířek zavěšených na pantech existují i krbové vložky, které mají současně s běžným způsobem otevírání i možnost vysunout dvířka tahem nahoru (tedy nejčastěji, ale existují i varianty s výsuvem do boku nebo dokonce dolů). Nejedná se o žádnou novinku, nýbrž o řešení, se kterým mají výrobci vložek už letité zkušenosti.

Obr. 9: Krbové vložky Bef Home s možností výsuvu dvířek nahoru (nejčastější případ), dolů a do strany

Otevírání ohniště výsuvem není jen velice efektní, ale také pohodlné a rychle si na ně zvyknete. Při běžném provozu se používá výsuv a boční otevírání využijeme jen při čištění skla.

Krbové vložky s možností výsuvu dvířek jsou samozřejmě dražší, za výsuv si musíme připlatit a pro mnohé to není málo. Proto, jednoduše řečeno, nepatří mezi nejprodávanější. Další nevýhodou může být i to, že výrobci své vložky s výsuvem většinou nedoporučují do sálavých akumulačních krbů. Je tam obava, že vyšší teploty v krbové komoře těchto krbů by mohly poškodit mechanizmus výsuvu.

Nicméně, pokud stavíte běžný teplovzdušný krb, zvažte, jestli si nepřiplatit za komfort, který otevírání výsuvem přináší.

10. Hloubka ohniště – klasická a zmenšená

Současné moderní velmi dobře zateplené nízko-energetické domy mají velice malé tepelné ztráty. Proto rychle roste poptávka po krbových vložkách s co nejnižším výkonem. Nižší výkon znamená, že musíme přikládat menší hodinovou dávku paliva. Ale abychom i při menším ohni udrželi v ohništi správnou teplotu spalování, nezbývá než odpovídajícím způsobem zmenšit rozměry ohniště. Nikdo se ale zároveň nechce připravit o krásné velké prosklení dvířek krbové vložky. Proto přišli konstruktéři s řešením, jak zmenšit velikost ohniště při zachování stejné plochy skla – zmenšením hloubky ohniště.

Obr. 10: Porovnání ohniště s klasickou hloubkou a se zmenšenou hloubkou

A tak je dnes už běžné, že výrobci vložek nabízejí stejnou krbovou vložku ve dvou provedeních – jedno s klasickou hloubkou ohniště a druhé se zmenšenou hloubkou a tomu odpovídajícím nižším jmenovitým výkonem.

Obr. 11: Krbová vložka Romotop HEAT 2g 59.50.01 s klasickou hloubkou (vlevo) a HEAT 2g 59.50.13 se zmenšenou hloubkou (vpravo)

Je pravda, že ohniště s klasickou hloubkou vypadají lépe a i ten oheň v nich. Ale pokud potřebujeme malý výkon, nejde to jinak, než ohniště zmenšit. Nezapomínejme, že hodinová dávka paliva například pro výkon 3 kW je jen 1 kg dřeva, což je jedno bukové poleno o průměru cca 8 cm jednou za hodinu. Tak malý oheň jsou 3 kilowatty.

Zmenšené hloubky ohniště najdeme u všech variant prosklení – rohových, průhledových nebo ve tvaru "C".

11. Zadní přikládání – čistě a bez zápachu

Někteří výrobci (Romotop, Bef Home) nabízejí krbové vložky s možností zadního přikládání. Tato varianta je určena pro ty, kdo preferují naprostou čistotu provozu krbu v obývací místnosti. Přikládat lze zadními dvířky například z technické místnosti nebo z pokoje, kde trochu té provozní nečistoty tolik nevadí.

Obr. 12: Krbová vložka se zadním přikládáním

Jde vlastně o podobné provedení jako u průhledových krbových vložek s dvěmi prosklenými dvířky, jen jedna dvířka jsou místo skla opatřena výstelkou stejně jako zbytek stěn ohniště.

Přestože nám tato varianta může připadat trochu neobvyklá, jsou vložky se zadním přikládáním poměrně dobře prodávané.

12. Přídavné akumulační sady – určitě je zvažte!

Velice zajímavou novinkou, o které se musíme také zmínit, je možnost dokoupit si k některým krbovým vložkám takzvané "akumulační sady". Jedná se o bloky speciálního akumulačního materiálu, které se buď ve tvaru prstenců obkládají kolem kouřovodu nebo se jako rovné obdélníkové bloky zavěšují na stěny pláště krbové vložky. Úplně nejlepším řešením je pak použití obou možností. Zajistíme si tak maximum akumulační hmoty a tím i dlouhý interval akumulace tepla.

Obr. 13: Akumulační sady instalované na teplovzdušné krbové vložce

Zpětná vazba od těch, kteří si svou teplovzdušnou vložku (a tedy teplovzdušný krb, který obvykle akumulaci neobsahuje) doplnili o tuto částečnou akumulaci, je až překvapivě pozitivní. Velice si akumulaci pochvalují.

Výhodou této "lehké" akumulace je také to, že v krbu můžete topit dál i po nabití akumulace a užívat si tak dál hořícího ohně. Akumulace se "přebíjením" nepoškodí, jako to hrozí u "těžkých" akumulačních staveb. Po dohoření ohně nám pak tato akumulace dodává teplo ještě zhruba 3 až 4 hodiny.

Co bude příště?

Dnes jsme si objasnili některé základní vlastnosti moderních krbových vložek, což by Vám mělo pomoci při výběru Vaší vložky. V příštím dílu si představíme některé konkrétní řady a modely krbových vložek z nabídky našeho obchodu, které bychom Vám rádi doporučili. Konečné rozhodnutí je ale samozřejmě na Vás.

 

Předchozí díl

Další díl