VŠETKO PRE STAVBU KRBU

V tomto prvním dílu si na úvod stručně představíme obsah celého seriálu, abychom věděli, co nás čeká, a pak už se hned pustíme do první kapitoly, kde si objasníme, co to vlastně krb je, a definujeme si jeho základní části. V druhé polovině tohoto dílu si řekneme, jak se krby dělí podle způsobu předávání jejich tepla, a krátce si jednotlivé typy krbu popíšeme.

Zvolit vhodný výkon krbu pro určitý vytápěný prostor je velice důležité. Obzvláště v dnešní době nízko-energetických domů musíme dávat pozor na to, abychom to s výkonem nepřehnali. V tomto dílu si nejprve vysvětlíme, čím je vlastně výkon teplovzdušného krbu dán, pak se naučíme vypočítat tepelnou ztrátu vytápěného prostoru a nakonec si řekneme pár doporučení, jak výkon krbu nejlépe zvolit.

V minulém dílu jsme si vysvětlili, jak zvolit vhodný výkon krbu, což se pak v případě teplovzdušného krbu zároveň rovná potřebnému jmenovitému výkonu jeho krbové vložky. Výkon vložky už tedy určit umíme a nyní si popíšeme a objasníme některé základní vlastnosti moderních vložek, podle kterých můžeme dále vybírat.

Tento díl berte jako naše doporučení k nákupu krbové vložky. Tedy podobně jako kdybyste přišli osobně k nám do prodejny a chtěli si nechat poradit. Nabídka krbových vložek v e-shopech bývá poměrně široká a laik se v ní těžko orientuje. Ale stejně jako v případě kteréhokoliv jiného sortimentu i tady existují lepší a horší produkty. Proto si společně tuto téměř nepřebernou nabídku trochu zúžíme a představíme si ty vložky, které bychom Vám bez obav doporučili.

Obestavby teplovzdušných (a teplovodních) krbů se v současné době většinou staví z tepelně-izolačních materiálů, jako jsou například velkoformátové kalcium-silikátové nebo vermikulitové desky. Jsou poměrně levné, práce s nimi je snadná a rychlá. Jak si ale vysvětlíme dále, v některých případech je vhodnější použít i jiné materiály.

V tomto seriálu se věnujeme zejména krbu teplovzdušnému, tedy krbu, který předává své teplo převážně prouděním (konvekcí) – a to vzduchu proudícímu skrz jeho krbovou komoru. Tohoto proudění se dosahuje pomocí vstupních a výstupních konvekčních otvorů krbové komory. Proto si ukážeme, jak správně určit velikost těchto otvorů a kam je na krbové komoře umístit. Nakonec si také řekneme o předepsaném minimálním volném prostoru (pro proudění) kolem pláště krbové vložky.

V dnešním pokračování si řekneme, jaké požadavky musí splňovat místo a prostor, kam plánujeme krb umístit. Jedná se například o nosnost podlahy pod krbem, bezpečnostní vzdálenosti od krbu, parametry komínu či zajištění dostatečného přísunu vzduchu pro spalování. Veškeré tyto náležitosti musíme ověřit a vyřešit ještě před započetím samotné stavby krbu.

Minule jsme si vysvětlili, k čemu je dobré přivádět vzduch pro spalování z exteriéru a představili jsme si i způsoby, odkud a jak můžeme vzduch přivést. V tomto dílu si podrobně ukážeme návrh a sestavení přívodu vzduchu pomocí obdélníkového potrubí v podlaze.

Než začneme se stavbou našeho příkladového krbu, řekneme si, jak bude vypadat, jakou bude mít krbovou vložku, jaký materiál použijeme pro obestavbu a podobně. Pro představu si také provedeme cenovou kalkulaci celého krbu.

V tomto dílu začneme se stavbou našeho příkladového krbu. Pustíme se do první etapy stavby – zhotovení zadní stěny krbové komory přiléhající ke zdi místnosti. Tato stěna bude mít za úkol co nejvíce zabránit prostupu tepla z krbové komory do zdi za krbem, tedy jednoduše řečeno – vytvořit tepelnou izolaci mezi krbem a zdí místnosti.