Stavba krbu: 7. díl – Stavební připravenost – podlaha, zdi, komín, vzduch pro spalování [CZ]
V dnešním pokračování si řekneme, jaké požadavky musí splňovat místo a prostor, kam plánujeme krb umístit. Jedná se například o nosnost podlahy pod krbem, bezpečnostní vzdálenosti od krbu, parametry komínu či zajištění dostatečného přísunu vzduchu pro spalování. Veškeré tyto náležitosti musíme ověřit a vyřešit ještě před započetím samotné stavby krbu.
Obsah dílu:
- Podlaha pod krbem
- Zdi a další konstrukce přiléhající ke krbu
- Vstup do komínu
- Tlakové vyrovnání
- Přívod vzduchu pro spalování
- Co bude příště?
Podlaha pod krbem
Začněme od podlahy – ta musí být pevná (nejlépe betonová nebo z jiného nehořlavého materiálu), nosnost podlahy (nebo případně stropu, pokud je krb v patře) musí být rovna minimálně 1,5 násobku hmotnosti konstrukce krbu. Na to musíme pamatovat především, pokud plánujeme zhotovit některé stěny krbu z těžkých akumulačních tvarovek (např. tvarovky Relax – 1500 kg/m3) nebo také v případě, že budeme chtít krbovou vložku osadit těžkými akumulačními prvky (např. akumulačními prstenci).
Pokud se ale jedná o jednoduchý teplovzdušný krb (bez akumulací) se stěnami tvořenými tepelně-izolačními deskami (např. Skamotec 225 – 225 kg/m3), pak celková hmotnost krbu není velká – hmotnosti teplovzdušných vložek se pohybují do 200 kg a hmotnost obestavby většinou do 150 kg.
Podlaha před a po stranách krbu musí být rovněž z nehořlavého materiálu, a to minimálně do vzdálenosti 80 cm před krbem (měřeno od hrany ohniště) a 40 cm po stranách krbu (měřeno vždy od bližší boční hrany ohniště). Vzdálenosti se tedy měří od hran otvoru ohniště, ne od stěn obestavby krbu.
Obr. 1: Bezpečnostní vzdálenosti podlahy kolem krbu
Zdi a další konstrukce přiléhající ke krbu
Jak jsme si uvedli dříve, dle české normy nesmí povrchová teplota stavebních konstrukcí přiléhajících ke krbové komoře (např. zeď za krbem) působením krbu přesáhnout teplotu +85 °C (případně nesmí přesáhnout teplotu okolí o víc než 65 K dle slovenské normy). Proto pro zhotovení stěn krbové komory, které přiléhají k okolním zdem místnosti (případně ke komínu), musíme vždy použít tepelně-izolační materiál. Správnému způsobu izolace stavebních konstrukcí přiléhajících ke krbu se budeme věnovat v jednom z příštích dílů.
Dále obě normy uvádějí, že v přiléhajících zdech ani na jejich povrchu nesmějí být žádné materiály, které by teplem uvolňovaly škodliviny. Také nesmí být v těchto zdech žádné vedení kapalných nebo plynných hořlavých látek.
Vstup do komínu
V minulém dílu věnovaném návrhu konvekčních otvorů u teplovzdušného krbu, jsme si řekli, že výstupní otvory musí být umístěny bezprostředně pod stropem krbové komory a zároveň, že podle normy nesmí být výše než 50 cm pod stropem místnosti. Z toho logicky plyne, že i strop krbové komory nemůže být výše než 50 cm pod stropem místnosti. A jelikož celý kouřovod – od krbové vložky až po vstup do komínu – musí být uvnitř krbové komory, tak je jasné, že i vstup do komínu musí být celý pod úrovní stropu krbové komory – tedy minimálně 50 cm pod stropem místnosti, ne výše.
Obr. 2: Vstup do komínu
Právě toto bývá častý problém, kdy projektant rodinného domu (bez znalostí kamnářských norem) navrhne vstup do komínu těsně pod stropem místnosti. Potom nezbývá než dodatečně vytvořit (do právě postaveného nového komínu) nový vstup. A nejedná se o levnou záležitost.
Tlakové vyrovnání
Pokud máme v domě nějaké zařízení pro odtah vzduchu – digestoř, centrální vysavač, ventilátor na toaletě – vzniká při jeho provozu podtlak. A jestliže je dům dobře utěsněn (okna, dveře), mohl by tento podtlak překonat tah komínu a z krbu by mohly netěsnostmi vložky a kouřovodu unikat spaliny do interiéru. Proto musíme pro provoz těchto zařízení zajistit nějakým způsobem tlakové vyrovnání.
Přívod vzduchu pro spalování
Proces spalování dřeva v krbu vyžaduje přísun vzduchu. Pro spálení 1 kilogramu dřeva se spotřebuje zhruba 8 až 10 m3 vzduchu. Pokud například provozujeme krbovou vložku na 6 kW a přikládáme tedy každou hodinu 2 kg dřeva, je spotřeba vzduchu pro spalování přibližně 16 až 20 m3 za hodinu.
Pokud nemáme přiveden vzduch pro spalování odněkud z exteriéru, spotřebovává se vzduch z místnosti s krbem. To pak ale musíme vyvažovat pravidelným větráním.
Moderní krbové vložky již standardně disponují možností připojení na přívod spalovacího vzduchu z exteriéru. Toto připojení je na tělese vložky realizováno přírubou (obvykle o průměru 120 až 150 mm), zespodu nebo zezadu.
Obr. 3: Krbová vložka - příruba pro napojení přívodu vzduchu pro spalování z exteriéru
Na tuto přírubu se nasune potrubí přívodu vzduchu a natěsno se stáhne páskou. Vzduch pro spalování tak proudí přívodem z exteriéru přímo do ohniště krbové vložky, kde se účastní spalování a vzniklé spaliny odcházejí do komínu.
Odkud a jak můžeme vzduch pro spalování přivést? Možností je více.
1. Potrubím v podlaze
Dnes asi nejběžnějším řešením je vytvořit přívod vzduchu přímo zvenku potrubím v podlaze. Samozřejmě za předpokladu, že podlahy ještě nejsou hotové.
Pro tento účel se používá potrubí obdélníkového průřezu o rozměrech 200 x 90 mm. Plocha průřezu tohoto potrubí činí 180 cm2, což zhruba odpovídá kruhovému potrubí o průměru 150 mm. To je většinou dostatečné, neboť krbové vložky mají obvykle průměr příruby pro přívod vzduchu do 150 mm. V systému obdélníkového potrubí 200 x 90 mm nalezneme všechny potřebné komponenty – rovné díly, kolena, redukce, spojky, klapky atd.
Obr. 4: Přívod vzduchu pro spalování obdélníkovým potrubím v podlaze
Potrubí můžeme díky obdélníkovému tvaru dobře "schovat" do podlahy. V současné době je běžné, že ve skladbě podlahy je až 15 nebo 20 cm izolace, takže prostoru je dost.
V době, kdy se v krbu netopí, by mělo být možné přívod vzduchu zcela uzavřít. V zimě tak zamezíme nepřetržitému proudění studeného vzduchu (způsobenému přirozeným tahem komínu) potrubím přes ohniště krbové vložky a ocelový kouřovod do komínu – zabráníme tedy vytvoření tepelného mostu. Mimo topnou sezonu zase může nastat situace, kdy je venkovní vzduch teplejší než v interiéru, a mohl by tak kondenzovat na stěnách ohniště krbové vložky a ty by mohly zrezivět.
Pro toto uzavírání můžeme do potrubí přívodu vzduchu začlenit uzavírací klapku se silikonovým těsněním ovládanou na dálku pomocí lanka v bowdenu. Obvykle se umisťuje někam do úseku mezi podlahou a přírubou na krbové vložce.
POZOR !!! - Tuto klapku je nutné vždy naplno otevřít ještě před započetím nového zatápění. Při otevření uzavřené klapky už během hoření by došlo k prudkému okysličení plynů nahromaděných v ohništi a mohlo by dojít až k výbuchu !
Obr. 5: Klapka do rozvodu vzduchu se silikonovým těsněním ovládaná lankem v bowdenu
Kondenzát může vznikat i na stěnách potrubí, a proto je doporučeno potrubí pro jistotu trochu vyspádovat směrem od krbu k venkovnímu ústí potrubí.
Přívodu vzduchu v podlaze se budeme podrobně věnovat v příštím dílu.
2. Přes zeď
V případě, že je krb umístěn u obvodové zdi domu, je možné vytvořit přívod vzduchu jednoduše přes zeď za krbem. Obvykle ale krb stojí spíše uprostřed domu, neboť tam je i komín, který se umisťuje co nejblíže k hřebenu střechy.
Pro vytvoření přívodu vzduchu přes zeď můžeme použít například ohebné hliníkové potrubí. Do potrubí bychom ale opět měli zařadit i uzavírací klapku (ze stejných důvodů jako u přívodu v podlaze).
Pokud to situace umožňuje, můžeme vzduch pro spalování přivádět například i ze sklepa pod krbem nebo jiné odvětrané místnosti. Nesmí to však být garáž nebo místnost s uskladněnými hořlavými látkami. Přívod můžeme opět realizovat pomocí ohebného hliníkového potrubí.
3. Komínem
Poslední možností, kterou si představíme, je přivádět vzduch pro spalování komínem. Pokud jsme teprve ve fázi stavby domu a komínu, můžeme zvolit komín, který kromě funkce odvodu spalin umožňuje i přivádět vzduch pro spalování. V takovém komíně proudí vzduch pro spalování shora dolů speciálními kanály v prostoru mezi izolací komínového průduchu a obvodovým pláštěm komínu.
Dole pak propojíme krbovou vložku s komínem pomocí adaptéru přívodu vzduchu, kterým vytvoříme rozebíratelné a zároveň dostatečně těsné napojení přívodu vzduchu.
Řešení přívodu vzduchu komínem má své výhody. Vzduch proudící komínem je částečně předehřátý a vysušený, což má příznivý vliv na proces spalování, neklesá teplota v ohništi, máme čistší sklo atd.
Další výhodou je, že v době, kdy v krbu netopíme, nám neproudí skrz ohniště studený vzduch, jak jsme si to popsali u předchozích řešení. To je logické, v komíně nevzniká přirozený tah.
Výhodou může být i fakt, že ať už během stavby domu posuneme komín kamkoliv jinam oproti původnímu projektu, vždy se bude přívod vzduchu posunovat s ním. A bude tak vždy blízko k topidlu připojenému na komín.
Jako nevýhoda by se mohlo zdát to, že přiváděný vzduch musí překonávat přirozený tah, neboť proudí komínem shora dolů. Ano, k určité malé ztrátě tahu komína tím dochází, ale musíme si uvědomit, že i v případě potrubí v podlaze vznikají jak ve vedení, tak i například instalací fasádní mřížky podobné tlakové ztráty.
Příkladem komínu s možností přívodu vzduchu pro spalování je moderní komín CIKO TEC od renomovaného českého výrobce CIKO s.r.o. (www.ciko-kominy.cz/ciko-tec/).
U tohoto komínu jsou běžné šamotové vložky (tvořící průduch komínu) nahrazeny moderními tenkostěnnými izostaticky lisovanými vložkami. Díky tomu je mezi tepelnou izolací a obvodovým pláštěm dostatek prostoru pro přívod vzduchu.
Obr. 6: Skladba komínu CIKO TEC (zdroj: CIKO s.r.o.)
Vid. 1: Proudění vzduchu pro spalování komínem CIKO TEC (zdroj: CIKO s.r.o.)
Co bude příště?
V tomto dílu jsme se seznámili se základními požadavky na místo a prostor, kde bude krb provozován. Kromě jiného jsme si probrali i možnosti vytvoření přívodu vzduchu pro spalování. Příště budeme v tomto pokračovat a podrobně si popíšeme přívod vzduchu z exteriéru potrubím v podlaze.
| Předchozí díl | Další díl |